EU připravuje kapitálové kontroly, aby zajistila dodržování sankcí vůči Rusku

Zkoumají se alternativní právní možnosti, jak obejít maďarské veto.

Evropská unie se připravuje na mimořádná ekonomická opatření vůči Rusku, pokud Maďarsko skutečně zablokuje prodloužení stávajících sankcí. Evropská komise zvažuje právní a politické mechanismy, jak obejít nutnost jednomyslnosti a zachovat tlak na Moskvu i bez souhlasu všech 27 členských států. Tento vývoj přichází v kritickém momentu, kdy se Unie snaží přimět Rusko k příměří a vyjednávání s Ukrajinou.

Možnosti obejití veta Budapešti

Jádrem problému je, že současný sankční režim EU vůči Rusku musí být každých šest měsíců prodlužován jednomyslným rozhodnutím členských států. Pokud Maďarsko, které opakovaně blokovalo některá evropská opatření, své hrozby naplní, mohla by se Unie ocitnout v právním a politickém vakuu. Podle informací deníku Financial Times však Komise už jedná s členskými státy o plánu B, který by vycházel z právních základů umožňujících použití kapitálových kontrol nebo celních opatření. Tato alternativa by vyžadovala pouze kvalifikovanou většinu hlasů.

Jedním z kroků by bylo převedení dosavadních sankcí do oblasti obchodních restrikcí, například prostřednictvím cl nebo zákazů repatriace aktiv. V úvahu připadá i národní přístup, kdy by země jako Belgie, kde je zmrazeno až 200 miliard eur ruských aktiv, mohly samy podniknout restriktivní opatření.

Sedmnáctý sankční balíček a další opatření

Zatímco debaty o prodloužení dosavadních sankcí vrcholí, EU mezitím připravuje další sankční balíček – již sedmnáctý v pořadí. Jeho cílem je zaměřit se na třetí země, zejména Čínu, jejíž firmy podle EU pomáhají Moskvě sankce obcházet. Balíček má být podepsán už tento týden, přičemž formální uvedení v platnost se očekává na začátku příštího týdne.

Důležitým precedentem se může stát i leden 2025, kdy EU uvalila cla na ruská a běloruská hnojiva. Tento krok ukazuje, jak lze některá opatření vůči Rusku ukotvit i mimo rámec sankcí – tedy například v oblasti obchodní politiky. Komise také signalizovala, že chystá právní návrhy na zákaz nových kontraktů na ruský plyn, jejichž úplné ukončení plánuje do roku 2027.

Vedle toho je na stole i možnost zavedení cel na obohacený uran. Tento krok by měl přispět ke snížení energetické závislosti EU na Rusku, která zůstává problémem především u některých členských států s jaderným portfoliem.

Napětí mezi Komisí a členskými státy

Přestože Evropská komise opakovaně ujišťuje, že veškerá připravovaná opatření jsou právně podložená, mezi členskými státy roste nedůvěra. Některé vlády se obávají, že pokud opatření nebudou oficiálně označena jako sankce, mohou čelit soudním sporům ze strany firem, které budou postiženy novými pravidly.

Zástupci Komise podle přímých účastníků jednání vyjádřili překvapení nad mírou pochybností a zdůraznili, že na návrzích pracují „ti nejlepší lidé“. I přesto členské státy požadují další záruky právní neprůstřelnosti návrhů.

Toto napětí signalizuje hlubší problém: důvěra v soudržnost evropské politiky vůči Rusku je oslabena opakovanými kroky Maďarska, které blokuje nejen sankce, ale i jiné klíčové rozhodnutí. Pro Brusel tak vzniká nutnost vytvářet paralelní právní rámce, které umožní efektivní reakci i bez plného konsenzu.

Hrozba maďarského veta jako katalyzátor jednoty?

Paradoxně může být maďarské veto katalyzátorem pro hlubší reformu evropského rozhodovacího procesu v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Rostoucí počet hlasů volá po omezení práva veta v klíčových otázkách, které se týkají kolektivní bezpečnosti a mezinárodní legitimity EU. Zkušenost s Viktorem Orbánem tak může urychlit úvahy o větší flexibilitě, například přechod na hlasování kvalifikovanou většinou v určitých oblastech.