Prezident Donald Trump zintenzivnil svůj veřejný tlak na americké korporace, které zvažují zvýšení cen kvůli jeho vlastní celní politice. Během několika málo dní napomenul tři z největších amerických značek – Walmart, Amazon a Mattel – za to, že připustily růst cen v souvislosti s novými obchodními tarify. V sobotu si Trump vzal na mušku Walmart (WMT), který oznámil, že kvůli globální obchodní válce bude muset zdražit. Prezident reagoval ostře: „Walmart a Čína by měly ‚sníst cla‘ a neúčtovat zákazníkům nic.“
Tato veřejná výtka byla třetím varováním během dvou týdnů a naznačuje nový přístup prezidenta k americkému byznysu: pokud firmy přenesou náklady na spotřebitele, mohou očekávat prezidentský protiútok.
Amazon (AMZN) se stal terčem kritiky koncem dubna, když údajně zvažoval zobrazování celních poplatků vedle konečných cen na své platformě. Trump osobně zavolal Jeffu Bezosovi, zakladateli společnosti, aby si stěžoval. Amazon nakonec oznámil, že tento plán „neuskuteční“.

Mattel (MAT), výrobce hraček jako Barbie a Hot Wheels, zase čelil hrozbě 100% cla poté, co oznámil nutnost zdražit. Jeho generální ředitel Ynon Kreiz otevřeně uvedl, že cla zvýší ceny a nepřivedou výrobu zpět do USA – v Americe podle něj nelze vyrábět levné hračky v konkurenceschopných cenách. Trump reagoval výhrůžkou: „Uvalíme 100% clo a Mattel neprodá ani jednu hračku.“
Takové zásahy se podle všeho zaměřují na firmy s velkým ziskem a veřejnou viditelností, které Trump může použít jako příklad – podobně jako Bidenova administrativa v rámci kampaně proti „chamtivé inflaci“.
Walmart se stal Trumpovým hlavním cílem poté, co varoval před vyššími cenami. Prezident tvrdí, že firma vydělává dost na to, aby náklady absorbovala sama – a nepromítala je do cen pro zákazníky. Trump označil firmu za nadměrně ziskovou a naznačil, že si „může dovolit sníst cla“.
Skutečnost je však složitější. Walmart sice dosahuje miliardových zisků, ale jeho provozní marže se pohybují těsně nad 4 % a čistá marže je pod 3 %. To je v maloobchodě velmi úzké rozpětí – a znamená, že firma nemůže dlouhodobě absorbovat náhlé a rozsáhlé zvýšení nákladů, aniž by to ovlivnilo zisky, investice a výplaty dividend.
Generální ředitel Doug McMillon uvedl, že Walmart ponese část celních nákladů, ale ne všechny: „Uděláme vše pro to, abychom ceny udrželi co nejnižší, ale nejsme schopni absorbovat veškerý tlak.“
Trumpova tvrdá rétorika může politicky rezonovat – spotřebitelé nechtějí platit víc a prezident se stylizuje do role jejich obránce proti „chamtivým korporacím“. Ekonomická realita je však neúprosná. Pokud ani Walmart se svým obrovským rozsahem a efektivitou není schopen zcela absorbovat cla, jiné firmy to zvládnou ještě méně.
A právě zde se nachází napětí mezi populistickou politikou a tržním prostředím. Trump požaduje, aby firmy ignorovaly základní ekonomickou logiku a nepřenášely náklady na zákazníky – v zemi, kde se většina podniků řídí odpovědností vůči akcionářům. Walmart je veřejně obchodovaná společnost a jeho vedení má zákonnou povinnost jednat v zájmu vlastníků, nikoli prezidenta.
Navíc, přestože Trumpova administrativa prezentuje cla jako neutrální daň placenou zahraničními firmami, ve skutečnosti je hradí americké firmy a spotřebitelé – což potvrzují i data z předchozích kol obchodní války během jeho prvního funkčního období.
Trumpova hrozba Walmartu, Amazonu i Mattelu vyšle varovný signál zbytku korporátní Ameriky. Avšak v situaci, kdy i ty nejefektivnější firmy nedokáží náklady zcela absorbovat, je nevyhnutelné, že ceny vzrostou. Tlak na společnosti, aby zůstaly zticha a ceny nezvyšovaly, může vést k podkopání důvěry investorů, snížení investic do expanze, technologií a zaměstnanců.

V následujících týdnech se investoři zaměří na výsledky společností jako Target (TGT) či Home Depot (HD), které by mohly ukázat, jak silně nové clo dopadá na ziskovost maloobchodníků. Pokud i tyto firmy oznámí zdražování, Trumpova hrozba se ukáže jako neefektivní – a americkým domácnostem nezbude než za zboží platit více.
Vào thứ Ba, giá dầu WTI giảm, lùi lại những mức tăng nhỏ từ phiên trước đó, khi các nhà giao dịch phản ứng với các bản tin về tiến triển trong các cuộc đàm phán hòa bình do Hoa Kỳ đạo diễn giữa Nga và Ukraine.
Các tiêu đề gần đây chỉ ra rằng Kyiv đã đạt được một thỏa thuận sơ bộ về một kế hoạch hòa bình do Hoa Kỳ phối hợp. Theo ABC News, một quan chức Hoa Kỳ xác nhận rằng phái đoàn Ukraine đã đạt được sự hiểu biết với Washington về các điều khoản của một thỏa thuận hòa bình có thể xảy ra trong các cuộc đàm phán tại Abu Dhabi vào thứ Ba.
Mặc dù thỏa thuận chưa được hoàn tất và sự không chắc chắn chính trị vẫn tồn tại, những người tham gia thị trường nhận thấy đây là một dấu hiệu ban đầu của khả năng nới lỏng các lệnh trừng phạt, điều này có thể dẫn đến gia tăng cung cấp dầu của Nga trong dài hạn.
Ở bối cảnh rộng hơn, lo ngại về sự dư thừa cung vẫn tiếp tục tồn tại. Các nhà phân tích vẫn kỳ vọng rằng tăng trưởng sản xuất tại khu vực dầu đá phiến của Hoa Kỳ và từ các nước ngoài OPEC sẽ vượt qua nhu cầu toàn cầu.
Tình hình trong OPEC+ không cung cấp sự hỗ trợ đáng kể. Nhóm này đã đình chỉ tăng trưởng sản xuất cho quý đầu tiên của năm 2026 sau một kế hoạch đáng chú ý nhằm tăng cung cấp đầu năm nay, tạo kỳ vọng rằng hàng tồn kho sẽ tăng khi năm tiến triển.
Trong khi đó, kỳ vọng cắt giảm lãi suất của Hoa Kỳ đã trở lại làm nổi bật sau những phát ngôn "ôn hòa" từ các quan chức Fed. Đây có thể, theo lý thuyết, hỗ trợ nhu cầu nhiên liệu, nhưng các nhà giao dịch chú ý nhiều hơn đến động lực cung cấp và tin tức liên quan đến tiến trình hòa bình.
Từ góc độ kỹ thuật, sự giảm giá lặp lại trên biểu đồ 4 giờ dưới mức trung bình động đơn giản 100 giai đoạn ủng hộ những người bán. Các chỉ báo dao động trên cả biểu đồ 4 giờ và hàng ngày đều tiêu cực, hỗ trợ thêm cho tâm lý giảm giá. Hỗ trợ mạnh đã được tìm thấy tại mức tròn $57.00, dưới mức đó giá sẽ gia tăng giảm xuống mức thấp của tháng Mười. Kháng cự nằm ở mức EMA 9 ngày trước mức tròn $58.00.
ĐƯỜNG DẪN NHANH