USA se chystají zmírnit bankovní pravidla zavedená po krizi v roce 2008

Regulační orgány se připravují na snížení kapitálových požadavků, které jsou terčem ostré kritiky ze strany Wall Street.

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se připravuje na jedno z nejvýznamnějších snížení kapitálových požadavků pro banky za více než desetiletí. V centru této snahy stojí plánované uvolnění pravidla doplňkového pákového poměru (SLR) – regulace, která od roku 2014 ukládá velkým bankám povinnost držet určitou úroveň vysoce kvalitního kapitálu ve vztahu k celkové bilanční expozici.

Podle několika zdrojů obeznámených s problematikou by mělo k oficiálnímu oznámení dojít v průběhu následujících měsíců, přičemž návrhy konkrétních změn se očekávají do léta 2025. Tento krok je vnímán jako další součást širší deregulační agendy Bílého domu, která zasahuje i do oblastí mimo finanční sektor, například do environmentální politiky nebo pravidel pro zveřejňování firemních údajů.

Cíl: oživení trhu a podpora bankovních aktivit

SLR byl zaveden jako součást reforem po finanční krizi 2008–2009 s cílem posílit odolnost finančního systému. Pravidlo vyžaduje, aby největší americké banky držely kapitál tier 1 alespoň ve výši 5 % celkové pákové expozice – což zahrnuje nejen úvěry a jiná aktiva, ale i deriváty a další podrozvahové položky.

Bankovní lobbisté však pravidlo dlouhodobě kritizují. Podle Grega Baera, výkonného ředitele Bank Policy Institute, SLR nepřiměřeně penalizuje banky za držení nízkorizikových aktiv, jako jsou americké státní dluhopisy, a snižuje jejich schopnost poskytovat likviditu v době tržního napětí. Podle něj je načase jednat: „Regulace oslabují schopnost bank pomáhat v krizích – čekání může být nebezpečné.“

Analytici upozorňují, že reforma SLR by mohla zvýšit aktivitu bank na trhu s vládními dluhopisy, který čelí problémům s likviditou. Tím by mohl Trump snadněji dosáhnout svého cíle snížit náklady na vládní půjčky, protože by banky mohly zvýšit nákupy státních dluhopisů.

Mezinárodní tlak a možné důsledky

Zatímco američtí regulátoři – Fed, OCC a FDIC – zatím návrh oficiálně nekomentovali, existuje mezinárodní obava, že USA se vydávají na cestu regulační izolace. Ve srovnání se Spojenými státy totiž většina velkých evropských, čínských, kanadských a japonských bank podléhá nižším kapitálovým požadavkům – jejich pákový poměr se pohybuje mezi 3,5 až 4,25 %.

Někteří američtí představitelé proto doufají, že sjednocení amerických požadavků s mezinárodními standardy odstraní konkurenční nevýhodu. Podle Seana Campbella z Financial Services Forum by sladění standardů mělo větší dopad než výjimka pro konkrétní aktiva, jako jsou státní dluhopisy nebo vklady u centrální banky. Právě možnost dočasného vyjmutí těchto položek z výpočtu pákového poměru byla během pandemie testována – tehdy vedla k uvolnění až 2 bilionů dolarů bilanční kapacity.

Politické a tržní reakce na návrh

Zatímco přední republikánští politici včetně ministra financí Scotta Bessenta považují reformu za „vysokou prioritu“, kritici tvrdí, že současné geopolitické a ekonomické prostředí není vhodné pro uvolnění finanční regulace. Podle Nicolase Vérona z Peterson Institute for International Economics je nyní trh vystaven řadě rizik, včetně nejistoty kolem dolaru a globálního směřování ekonomik.

Opoziční hlasy připomínají, že většina velkých amerických bank je dnes více omezována jinými pravidly, například zátěžovými testy Fedu nebo požadavky na rizikově vážený kapitál. Nedávná analýza Morgan Stanley navíc ukázala, že pouze State Street je SLR skutečně omezena – což snižuje praktický dopad reformy na celý sektor.

Zásadní otázkou také zůstává, zda USA dokážou provést změny, aniž by vyvolaly tlak na evropské a další světové regulátory, aby své kapitálové požadavky rovněž uvolnili. Pokud by k tomu došlo, hrozí oslabení globální stability bankovního systému, varují někteří odborníci z Bruselu a Basileje.

Aktuální situace na trzích je více než napjatá, regulace nám dnes dávají opravdový smysl.