Fiala: EU usiluje o dohodu s USA o clech, měla by hledat i nové trhy

Evropská unie usiluje o dohodu se Spojenými státy o clech, nestojí o celní války. Pokud ale neuspěje, musí přijít s protiopatřeními, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Apeloval také na odstraňování bariér na vnitřním trhu EU a na hledání exportních příležitostí na jiných trzích. Zároveň upozornil na to, že se Evropa po zavedení amerických cel nesmí stát náhradním odbytištěm pro levné čínské zboží.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doplnil, že zavedení amerických cel nepovede ke zvýšení inflace v Česku, nezasáhnou podle něj ani očekávaný letošní růst reálných mezd. Už dříve ministerstvo financí uvedlo, že kvůli clům očekává zpomalení českého hospodářského růstu o 0,6 až 0,7 procentního bodu.

Fiala zdůraznil, že Česko ani EU jako celek nestojí o celní válku. „Evropa nabízí nulová cla, je připravena vyjednávat, cílem je dosáhnout smírného řešení. Opakovaně to nabízíme a nabízet budeme,“ řekl. Z americké strany ale zatím podle něj kladná reakce nepřišla.

Pokud by jednání úspěšná nebyla, EU je podle Fialy připravena reagovat protiopatřeními, která budou cílená, aby co nejméně poškodila evropské firmy a občany. „Musí cílit na zboží, které jsme schopni nahradit odjinud,“ řekl. Zároveň připomněl, že výlučnou pravomoc jednání v celní politice má Evropská komise, členské státy unie ale společně vytvářejí evropskou pozici tak, aby co nejlépe odpovídala jejich zájmům.

Premiér také zdůraznil potřebu hledat alternativní trhy. Zmínil urychlené uzavření dohody o volném obchodu se sdružením jihoamerických států Mercosur nebo navázání dohod s Indií či se státy jihovýchodní Asie. Ke stejnému kroku vyzval i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Zároveň Fiala varoval před tím, že by Čína v důsledku amerických cel přesunula své vývozy do EU. Podle něj by to poškodilo i české firmy a je třeba se takovému vývoji bránit. Stanjura v té souvislosti zmínil možné zavedení evropských cel na čínskou produkci. „Nebráníme se férové konkurenci, ale pokud má někdo nefér výhodu, musíme ji neutralizovat, aby naše firmy nevstupovaly do konkurenčního boje s nevýhodou,“ řekl. Čínské společnosti podle něho čerpají státní podpory a nemusí plnit tak přísné ekologické standardy jako evropské.

ČNB v prvním čtvrtletí nakoupila pět tun zlata, má ho v rezervách 56,2 tuny

Česká národní banka (ČNB) nakoupila za první čtvrtletí zhruba pět tun zlata, nákup pokračoval podobným tempem jako v předchozích kvartálech. Ke konci března měla centrální banka v rezervách 1,807 milionu troyských uncí zlata, což odpovídá 56,2 tuny. Jeho hodnota tvořila 3,6 procenta devizových rezerv centrální banky. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes ČNB zveřejnila. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti uvedl, že do roku 2028 by měly zlaté rezervy dosáhnout sto tun.

Hodnota zlata v rezervách byla ke konci března 5,56 miliardy dolarů (127 miliard korun). Celková hodnota devizových rezerv ČNB byla 152,5 miliardy dolarů (3,519 bilionu korun). Většinu devizových rezerv tvoří dluhopisy.

„Zlato je pojistkou proti inflaci i geopolitickým rizikům. I když jeho podíl je zatím nízký, naznačuje to dlouhodobý záměr budovat stabilní a odolné rezervy. Přikoupení pěti tun v prvním čtvrtletí stále představuje relativně nízký podíl celkových rezerv. Ve srovnání s některými zahraničními centrálními bankami, které drží desetinu až pětinu rezerv ve zlatě, má ČNB stále prostor ke zvyšování této složky,“ řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. V prostředí zvýšené globální nejistoty a pokračujících inflačních tlaků dává podle něj taková strategie smysl.

Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách zhruba 12 tun. Na konci roku 2023 vzrostl objem zlatých rezerv na 30,7 tuny, na konci loňského roku dosáhl 51,2 tuny.

Po rozdělení Československa měla ČNB v rezervách 63,3 tuny zlata, což byla nejvyšší hodnota. Pokud budou nákupy zlata pokračovat současným tempem, lze očekávat její překonání ve třetím čtvrtletí letošního roku. Nejmenší zlaté rezervy měla centrální banka v roce 2019, kdy činily osm tun.

Zlato, které má ČNB v rezervách, není všechno fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jeho část. Většina je v zahraničí, například v trezorech britské centrální banky.

Zlato v rezervách ČNB: