Německý kancléř Friedrich Merz upozornil na možnost, že Evropská unie podnikne odvetná opatření vůči americkým technologickým společnostem, pokud dojde k dalšímu vyostření obchodního konfliktu se Spojenými státy.
Ve svém vystoupení na berlínské konferenci WDR Europaforum zdůraznil, že ačkoliv si EU přeje snížení napětí a snahu o diplomatické řešení, bude-li nutné chránit své zájmy, neváhá sáhnout po protiopatřeních.
Merz poznamenal, že současná situace je velmi křehká. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pohrozila 50% clem na zboží z EU, jehož zavedení mělo být zahájeno 1. června. Po telefonickém rozhovoru s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou byl tento termín posunut na 9. července. Přesto zůstává ve hře hrozba obchodní eskalace, která by mohla mít značné ekonomické důsledky na obou stranách Atlantiku.
Merz zdůraznil, že EU se ocitá v situaci, kdy musí reagovat, ale měla by tak činit promyšleně a koordinovaně, nikoliv unáhleně. „Neměli bychom reagovat bezhlavě a hekticky,“ uvedl Merz. „Z našeho pohledu by nám cla uškodila. Ale pokud nebudeme mít jinou možnost, budeme muset tento nástroj použít.“
Podle něj je potřeba hledat společná evropská řešení, nikoliv uzavírat bilaterální dohody. Německo podle kancléře hodlá nechat celou agendu v rukou Bruselu a podpořit přístup von der Leyenové, která se snaží udržet prostor pro jednání s Washingtonem.
Jedním z argumentů, které Merz použil, je přebytek USA v obchodě se službami s EU. Tento stav je podle něj nesouladný s rétorikou Bílého domu o „nespravedlivém zacházení“ a údajné nerovnováze v obchodních vztazích. Merz navíc připomněl, že Evropa již nyní výrazně chrání americké technologické firmy, mimo jiné v oblasti daní, a dodal: „To se může změnit.“
Evropská komise má připravený seznam odvetných cel na americké produkty v hodnotě 21 miliard eur, které byly původně zamýšleny jako odpověď na Trumpova cla na dovoz kovů. Tyto sazby byly prozatím pozastaveny, ale v případě selhání probíhajících jednání by mohly být opět aktivovány. Komise navíc pracuje na dalším balíku opatření v hodnotě 95 miliard eur, který by se mohl týkat nejenom automobilů z USA nebo bourbonu, ale i letadel společnosti Boeing (BA) a dalších klíčových sektorů amerického průmyslu.
Merz v této souvislosti varoval, že případná cla nepřispívají k růstu ani evropské, ani americké ekonomiky. Z evropského pohledu jsou podle něj škodlivá pro obě strany. Zároveň však upozornil, že prezident Trump k nim přistupuje zcela jinak – jako k nástroji, který má chránit americké zájmy v duchu „hra s nulovým součtem“. V Trumpově logice platí, že pokud se evropské ekonomice nedaří, Spojené státy na tom mohou získat.
Ekonomické dopady 50% cel, které Trump navrhuje, nejsou zanedbatelné. Podle propočtů Bloomberg Economics by tyto cla zasáhla obchod se zbožím v hodnotě 321 miliard dolarů, snížila by HDP USA o 0,6 % a zároveň by vedla ke zvýšení spotřebitelských cen o více než 0,3 %. Dopady na evropskou ekonomiku by byly podobně negativní, což dále podtrhuje závažnost situace.
Před nástupem do úřadu Merz věřil, že dokáže s Donaldem Trumpem vybudovat pevný vztah. V posledních měsících se však tón mezi Berlínem a Washingtonem znatelně ochladil. Rozdíly v pohledu na Rusko, celní politiku nebo bezpečnostní otázky ukazují, že spolupráce nebude jednoduchá.
Současná obchodní hrozba představuje pouze jeden aspekt širšího a složitého vztahu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. EU v posledních týdnech deklaruje ochotu urychlit jednání, ale zároveň zůstává připravena k protiopatřením, pokud nebude nalezeno řešení přijatelné pro obě strany. S přibližujícím se termínem 9. července se tlak na dohodu neustále zvyšuje.
Zda se podaří najít kompromis, nebo zda hrozba obchodní války vyústí ve skutečná cla a odvetné kroky, zůstává nejisté. Jisté však je, že americké technologické firmy – dosud do značné míry chráněné evropským trhem – se mohou brzy ocitnout v centru odvetných opatření, pokud jednání mezi Washingtonem a Bruselem zkrachují.
RÁPIDOS ENLACES
Contáctenos 
