Zatímco prezident Donald Trump stupňuje obchodní napětí a zvyšuje americká dovozní cla na historická maxima, Spojené království oznámilo v úterý „přelomovou“ obchodní dohodu s Indií, která by mohla mít významné důsledky pro globální obchodní vztahy. Dohoda přichází v době, kdy Spojené státy stále marně usilují o dosažení obdobných ujednání se svými hlavními obchodními partnery.
Podle britského ministerstva pro obchod a podnikání se jedná o největší a ekonomicky nejvýznamnější bilaterální dohodu, kterou Británie uzavřela od svého odchodu z Evropské unie v roce 2020. Výsledkem této dohody má být dlouhodobé zvýšení objemu vzájemného obchodu mezi Spojeným královstvím a Indií o 25,5 miliardy liber ročně (v přepočtu přibližně 34,1 miliardy dolarů), což představuje nárůst o 60 % oproti úrovni z roku 2024.
Indie souhlasila s postupným snižováním a následným odstraněním cel na řadu britských výrobků, včetně whisky, zdravotnických přístrojů, pokročilých strojů a jehněčího masa. Většina těchto celních sazeb by měla být zcela zrušena do deseti let. Britská vláda rovněž uvedla, že na oplátku sníží cla na vybrané indické zboží, i když konkrétní detaily zatím nezveřejnila.
Podle prohlášení britského ministerstva by tento krok mohl vést k nižším cenám pro britské spotřebitele a rozšíření výběru produktů, zejména v kategoriích oblečení, obuvi a potravin, jako jsou například mražené krevety.
Na rozdíl od Spojeného království Spojené státy zatím žádnou obdobnou dohodu neuzavřely, přestože prezident Trump v posledních týdnech opakovaně sliboval, že alespoň jedna dohoda je „na spadnutí“. Mezi nejpravděpodobnější partnery patří právě Indie, spolu s Japonskem a Jižní Koreou. Ani jedna ze zemí však zatím s USA smlouvu nepodepsala.
Situace je o to napjatější, že americké odvetné tarify mají vstoupit v platnost 8. července. Pokud do té doby nebudou uzavřeny nové obchodní dohody, cla až do výše 50 % začnou platit pro desítky států. Ekonomové varují, že takto rozsáhlé zvýšení cel by mohlo způsobit významné škody americké i globální ekonomice a v nejhorším případě vést k recese.
Pro Spojené království představuje dohoda s Indií pokračování obchodní strategie po brexitu. Již v roce 2020 uzavřela Velká Británie obchodní dohodu s Japonskem, která měla podle tehdejších odhadů navýšit obchodní výměnu mezi oběma zeměmi o 15,2 miliardy liber (zhruba 20,3 miliardy dolarů).
Britský premiér Keir Starmer označil nové partnerství s Indií za důkaz změny ekonomického přístupu země. „Jsme v nové éře obchodu a ekonomiky. Posilování našich aliancí a odstraňování obchodních bariér s partnery po celém světě je součástí našeho plánu na změnu, který má zajistit silnější a bezpečnější ekonomiku doma,“ uvedl v oficiálním prohlášení.
Podobně se vyjádřila i Emma Rowlandová, poradkyně pro obchodní politiku z britského Institutu ředitelů. Podle ní si Británie zaslouží uznání za uzavření dohody v době, kdy globální obchod čelí tarifním válkám a nestabilitě. „Toto partnerství je vítězstvím pro britské podniky, protože odstraňuje překážky a snižuje náklady při obchodování se čtvrtou největší ekonomikou světa,“ řekla Rowlandová.
Obchodní dohoda mezi Indií a Spojeným královstvím přichází v době, kdy jsou Spojené státy vedené prezidentem Trumpem kritizovány za protekcionistickou obchodní politiku a neschopnost dosáhnout nových mezinárodních ujednání. Trumpova administrativa se i nadále spoléhá na tlak pomocí cel, který však zatím nepřinesl kýžené výsledky.
Britský přístup je v přímém kontrastu s americkým: namísto hrozeb a odvet přijala strategii otevírání trhů a budování nových partnerství. Výsledkem je nejen nárůst obchodu, ale i politický signál, že Spojené království je připravené hrát aktivní roli v nové globální ekonomické architektuře.
Pokud bude dohoda skutečně naplněna, může výrazně změnit obchodní dynamiku mezi Evropou a Asií – a zároveň zvýšit tlak na Spojené státy, aby přehodnotily svůj aktuální směr.
Bien que de plus en plus de décideurs de la BCE plaident pour une approche restrictive des taux d'intérêt, l'euro n'en bénéficie pas.
Dans une interview, le membre du Conseil des gouverneurs de la Banque centrale européenne, Jose Luis Escriva, a déclaré qu'à l'heure actuelle, les décideurs ne sont pas enclins à réduire les taux d'intérêt et pourraient tout aussi bien les augmenter.
Selon Escriva, la situation économique actuelle dans la zone euro reste marquée par l'incertitude et, bien que la pression inflationniste montre des signes d'atténuation, elle demeure significative. Dans ces conditions, selon lui, abaisser les taux pourrait s'avérer prématuré et risqué, avec le risque potentiel de déclencher une nouvelle vague d'inflation. L'argument d'Escriva en faveur d'une éventuelle hausse de taux semble encore plus radical. Il le relie à la nécessité de freiner davantage les anticipations d'inflation et de protéger le pouvoir d'achat de l'euro. Une telle position stricte vise clairement à montrer l'engagement de la BCE envers son objectif principal — maintenir la stabilité des prix.
Le directeur de la Banque d'Espagne a souligné que la position actuelle n'exclut pas un mouvement à la hausse ou à la baisse. "L'optionnalité complète signifie une optionnalité complète, pas une réduction", a déclaré Escriva. "Le Conseil a conclu que tout est équilibré et nous nous réunissons et prenons des décisions à chaque réunion. Et je ne vois dans aucune déclaration de la BCE la moindre allusion qu'une réduction soit plus probable qu'un mouvement dans la direction opposée."
La Banque centrale européenne devrait maintenir les taux de prêt inchangés lors de sa prochaine réunion du 30 octobre. Le chef économiste Philip Lane a noté cette semaine que bien qu'il ne voie pas la nécessité d'agir immédiatement, les options potentielles pour les décideurs politiques sont soit de maintenir la pause, soit de réduire.
Le gouverneur de la Banque de France, François Villeroy de Galhau, a souligné que la possibilité de nouvelles réductions ne pouvait pas être exclue, tandis que son collègue finlandais Olli Rehn a déclaré dans un podcast que "la situation actuelle est bonne", mais que "les risques de baisses de l'inflation sont visibles."
Bien que les responsables de la BCE prévoient globalement une inflation autour de la cible de 2 %, les dernières données sont encore plus élevées, atteignant un pic de cinq mois à 2,2 %.
En ce qui concerne les perspectives techniques actuelles pour l'EUR/USD, les acheteurs doivent désormais se concentrer sur le retour au niveau de 1.1590. C'est seulement cela qui permettra de tester 1.1630. De là, il pourrait être possible de grimper vers 1.1660, mais le faire sans le soutien de grands acteurs sera plutôt difficile. La cible la plus éloignée serait le sommet de 1.1690. En cas de baisse de l'instrument de trading, je m'attends à une activité sérieuse des acheteurs majeurs uniquement autour de 1.1570. Si personne n'intervient à ce niveau, il vaudrait mieux attendre un nouveau test du bas de 1.1540 ou envisager des positions longues à partir de 1.1500.
Quant aux perspectives techniques actuelles pour le GBP/USD, les acheteurs de la livre doivent percer la résistance la plus proche à 1.3310. Ce n'est qu'alors que la paire pourra viser 1.3340, au-delà duquel une progression supplémentaire sera assez problématique. La cible la plus éloignée serait le niveau de 1.3635. En cas de baisse, les vendeurs tenteront de prendre le contrôle à 1.3280. S'ils réussissent, une percée du range portera un sérieux coup aux positions des haussiers et poussera le GBP/USD vers le bas de 1.3350 avec une perspective d'atteindre 1.3215.
QUICK LINKS
Contactez-nous 
