Kdysi nezpochybnitelný symbol luxusu a věčnosti se dnes nachází v nejistém světle geopolitických a technologických změn. Diamantový průmysl, navzdory své odolnosti a tradici, čelí jedné z největších výzev své historie – kombinaci agresivní celní politiky USA a rostoucí konkurenci v podobě laboratorně pěstovaných diamantů (LGD), které mění pravidla hry.
Základní dovozní clo na broušené diamanty do Spojených států ve výši 10 % sice může na první pohled působit jako jen další z mnoha ekonomických nástrojů administrativy Donalda Trumpa, ale pro odvětví, které zpracovává více než polovinu světové poptávky právě v USA, jde o vážnou hrozbu. Zvláště když je celý dodavatelský řetězec extrémně komplexní – od těžby v Africe, přes obchodní uzly na Středním východě, až po brusírny a následné exporty zpět k výrobě šperků. Každé jedno clo, kontrola nebo zpoždění znamená výrazné navýšení nákladů.
Podle Karen Rentmeesters z Antwerp World Diamond Centre, která zastupuje více než 1 400 společností, jsou cla jen posledním úderem v sérii výzev, kterým diamantový průmysl čelí. Suroviny jako zlato a měď byly z celních opatření vyňaty, a proto se snaží i diamantová komunita vyjednat pro své zboží stejné výjimky. Argumentuje přitom tím, že volné diamanty lze klasifikovat jako surovinu, která bez šperkařského zpracování nemá pro koncového zákazníka smysl.
Do hry ale vstupuje ještě silnější proměnná – laboratorně vypěstované diamanty, které jsou chemicky identické s těmi přírodními, avšak stojí až o 80 % méně. Zlomovým okamžikem byl rok 2021, kdy společnost Pandora, světově největší šperkařská značka podle objemu, přestala prodávat přírodní diamanty a plně se přeorientovala na LGD. Tento krok poslal jasný signál trhu: změna je nejen možná, ale už nastala.
Studie společnosti The Knot z roku 2025 ukázala, že více než polovina zásnubních prstenů v USA obsahuje laboratorní diamanty. A co víc, podle generálního ředitele Pandory Alexandera Lacika trend není jen módní záležitostí, ale hlubší strukturální změnou. Nižší cena LGD otevírá svět diamantů širšímu publiku a snižuje vstupní bariéru do segmentu luxusního zboží.
Důsledky jsou zřejmé – od svého vrcholu v březnu 2022 klesla cena přírodních těžebních diamantů téměř o 60 %. Někteří analytici však tvrdí, že trh se začíná stabilizovat. Paul Zimnisky upozorňuje, že spotřebitelé si začínají všímat rozdílů, zejména pokud jde o velké kameny. Tří- až pětikarátový LGD lze pořídit za zlomek ceny přírodního diamantu, což přirozeně tlačí na další pokles hodnoty.
Právě rozdíl v hodnotě však může pomoci rozlišit oba produkty na trhu. Pokud průmysl dokáže přesvědčit zákazníky, že přírodní diamant má vyšší emocionální i investiční hodnotu, má stále šanci. Jak říká Zimnisky, diamant není praktický nákup, ale hluboce emoční rozhodnutí, spojené s příběhem, výjimečností a trvalostí. V tom může být jeho naděje na přežití.
Společnosti si to začínají uvědomovat. De Beers, jeden z největších hráčů v těžbě diamantů, se rozhodl uzavřít svou značku laboratorních diamantů Lightbox a vrací se zpět k podpoře přírodních kamenů. Generální ředitel Al Cook to komentoval slovy, že klesající hodnota LGD podtrhuje rozdíl mezi umělými a přírodními kameny. Tento krok přichází v době, kdy mateřská společnost Anglo American plánuje prodej De Beers a hledá nové strategické partnery.
Ani širší luxusní sektor se nevyhýbá výzvám. Po pandemickém boomu přichází zpomalení, zejména v Číně. Přesto segment vysokého šperkařství zůstává silný, protože je méně cyklický a zaměřený na ultrabohatou klientelu. To potvrzují i výsledky skupiny Richemont, která vlastní značky jako Cartier či Van Cleef & Arpels – dvojciferný růst tržeb v prémiové divizi Jewellery Maisons překonal očekávání.
Diamantový průmysl se tak nachází v přechodové fázi. Musí najít nové způsoby, jak oslovit zákazníky, komunikovat hodnotu a příběh, a zároveň čelit globálním tlakům jako cla, nové technologie a měnící se preference spotřebitelů. V sázce je nejen budoucnost celého odvětví, ale i jeho schopnost udržet si výjimečnost v rychle se měnícím světě.
Das Währungspaar EUR/USD hielt sich den ganzen Mittwoch über in einem Abwärtstrend, doch vor allem wurde der psychologische Druck vom Euro genommen. Einen Tag zuvor veröffentlichte Deutschland seinen Inflationsbericht für Dezember, der zeigte, dass die Verbraucherpreise auf +1,8% gegenüber dem Vorjahr gesunken sind, verglichen mit 2,3% im Vormonat. Wir sagten damals, dass es zu früh sei, in Panik zu geraten und dass es besser wäre, den Inflationsbericht für die gesamte Europäische Union abzuwarten. Gestern wurde der entsprechende Bericht veröffentlicht, und seine Zahl entsprach genau den Prognosen bei 2%.
Warum ist ein Rückgang der Inflation gefährlich für den Euro? Das ist ganz einfach. Wenn die Inflation weiterhin unter das Niveau von 2% fällt, gibt dies der EZB einen Grund, die geldpolitische Lockerung wieder aufzunehmen. Erinnern wir uns, dass einige Mitglieder des geldpolitischen Ausschusses der EZB vorgeschlagen hatten, die Leitzinsen im Jahr 2026 einmal oder mehrmals anzuheben. Wenn die Inflation unter das Zielniveau der EZB fällt, kann von einer Straffung der Politik keine Rede sein. Genau diese logische Kette veranlasste den Markt am Dienstag dazu, den Euro zu verkaufen. Wie sich jedoch herausstellte, war der Alarm falsch: Die Inflation in der EU bleibt genau auf dem Zielniveau.
Daher bleiben für das EUR/USD-Paar Daten zum US-Arbeitsmarkt, zur Arbeitslosigkeit und zur Inflation weiterhin oberste Priorität. Diese Zahlen werden die zukünftigen geldpolitischen Entscheidungen der Federal Reserve bestimmen. Am Mittwoch wurden mehrere Berichte zu diesen Indikatoren veröffentlicht, aber wir ziehen es vor, Schlüsse auf Basis des Nonfarm Payrolls-Berichts und der Arbeitslosenquote zu ziehen, welche am Freitag veröffentlicht werden. Die gestrigen ADP-, JOLTS- und ISM-Berichte sind natürlich wichtig und haben auch eine Marktreaktion ausgelöst. Allerdings sind lokale Berichte, die die Geldpolitik der Fed nicht beeinflussen, kaum in der Lage, die Bewegungsspanne im Tageschart zu beenden.
Ja, das EUR/USD-Paar handelt weiterhin zwischen den Niveaus von 1,1400 und 1,1830. Es tut dies seit sechs aufeinander folgenden Monaten. Wie lange es in diesem Bereich noch bleiben wird, ist schwer zu sagen. Das Jahr begann ziemlich turbulent, mit Trumps Militäroperation in Venezuela. Doch wie die darauffolgenden Tage zeigten, würdigte der Markt Trumps Bemühungen, die venezolanischen Ölfelder unter dem Vorwand des Kampfes gegen den Drogenhandel zu erobern, nicht. Der Markt glaubt auch nicht, dass Trump ähnliche Operationen in Kuba, Kolumbien oder auf der zur Europäischen Union gehörenden dänischen Insel Grönland durchführen wird.
Trumps Angriff erwies sich somit als sehr spektakulär, aber die weitere Entwicklung könnte nach der Regel verlaufen: "Trump kneift immer." Anscheinend hatte der US-Präsident gehofft, zwei Fliegen mit einer Klappe zu schlagen - das Maduro-Regime in Venezuela zu stürzen und der ganzen Welt zu zeigen, dass man sich mit ihm nicht anlegen sollte. Der erste Teil des Plans wurde mit Bravour ausgeführt, während der zweite bisher nicht mehr als eine "3" verdient.
Die durchschnittliche Volatilität des Währungspaares EUR/USD über die letzten fünf Handelstage beträgt zum 7. Januar 50 Punkte und wird als "mittel-niedrig" charakterisiert. Wir erwarten, dass sich das Paar am Donnerstag zwischen den Niveaus von 1,1640 und 1,1740 bewegt. Der obere lineare Regressionstrendkanal ist zwar nach oben gerichtet, jedoch setzt sich in der Praxis ein Seitwärtsmarkt im Tageszeitrahmen fort. Der CCI-Indikator trat Anfang Dezember in die überkaufte Zone ein, aber wir haben bereits einen kleinen Rücksetzer gesehen. Letzte Woche bildete sich eine bullische Divergenz, die auf eine Fortsetzung des Aufwärtstrends hinweist.
Nächste Unterstützungsniveaus:
S1 – 1,1658
S2 – 1,1597
S3 – 1,1536
Nächste Widerstandsniveaus:
R1 – 1,1719
R2 – 1,1780
R3 – 1,1841
Das EUR/USD-Paar bleibt unterhalb des gleitenden Durchschnitts, doch besteht auf allen höheren Zeitrahmen ein Aufwärtstrend, während im Tageszeitrahmen seit dem sechsten Monat in Folge eine Seitwärtsbewegung anhält. Der globale fundamentale Hintergrund bleibt extrem wichtig für den Markt und ist weiterhin negativ für den Dollar. In den letzten sechs Monaten hat der Dollar gelegentlich ein schwaches Wachstum gezeigt, jedoch ausschließlich innerhalb eines Seitwärtskanals. Es gibt keine fundamentale Grundlage für eine langfristige Stärkung. Wenn der Preis unterhalb des gleitenden Durchschnitts liegt, können kleine Short-Positionen mit Zielen bei 1,1658 und 1,1640 auf reiner technischer Grundlage in Betracht gezogen werden. Oberhalb der gleitenden Durchschnittslinie bleiben Long-Positionen mit einem Ziel von 1,1830 (der oberen Grenze des täglichen Bereichs), das faktisch bereits erreicht wurde, relevant. Jetzt muss der Bereich beendet werden.
Erklärung der Illustrationen:
QUICK LINKS
Kontakt mit uns aufnehmen 
