USA a Ukrajina konečně podepsaly dohodu o přírodních zdrojích

Dohoda po týdnech napjatých jednání zakládá „fond pro investice do rekonstrukce“.

Spojené státy a Ukrajina uzavřely klíčovou dohodu o „ekonomickém partnerství“, která představuje nový rámec pro rekonstrukci válkou zničené země a zároveň otevírá Spojeným státům přístup k nerostnému bohatství a přírodním zdrojům Ukrajiny. Dohoda, podepsaná na americkém ministerstvu financí, zavádí rekonstrukční investiční fond, který má být prostředkem k posílení hospodářských vazeb a přilákání globálních investic do země.

Jednání o této dohodě probíhala v napjaté atmosféře a několikrát byla přerušena. K finálnímu podpisu došlo až po osobním setkání prezidenta Donalda Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Vatikánu, které se odehrálo na okraji pohřbu papeže Františka. Dohoda má nejen ekonomický rozměr, ale také geopolitický význam, protože přichází v době, kdy Spojené státy deklarují zájem o zprostředkování mírového řešení mezi Ukrajinou a Ruskem.

Napjatá vyjednávání a politické pozadí

Dohoda byla na pokraji uzavření už dříve, ale v únoru ji zbrzdila vyostřená hádka mezi Trumpem a Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu. Dlouhé týdny nejistoty nakonec vyústily v obnovení jednání, která přinesla kompromisní řešení. Klíčovým bodem se stala správa a transparentnost fondu, která byla jedním z posledních sporných bodů mezi oběma stranami.

Podle zdrojů blízkých vyjednávání panovaly na americké straně obavy z možného ustoupení Ukrajiny od předchozích závazků právě ve chvíli, kdy se ukrajinská místopředsedkyně vlády Julia Svyrydenko chystala k podpisu ve Washingtonu. Právě ona pak potvrdila, že Ukrajina si v rámci dohody zachovala plné vlastnictví a kontrolu nad svými přírodními zdroji, a to jak na pevnině, tak v teritoriálních vodách.

Svyrydenko zdůraznila, že dohoda byla strukturována jako rovnocenné partnerství a nebude porušovat ukrajinskou suverenitu ani narušovat její kurz směrem k členství v Evropské unii.

Klíčové parametry investičního fondu

Základem dohody je nově vytvořený fond, který bude spravován oběma stranami a který má podporovat obnovu a rozvoj Ukrajiny prostřednictvím investic do strategických oblastí. Fond bude zaměřen na těžbu kritických nerostných surovin, ropy a zemního plynu, ale také na související infrastrukturu a technologie zpracování. Projekty budou vybírány ve vzájemné dohodě a po dobu prvních deseti let budou všechny zisky reinvestovány přímo na Ukrajině.

Dohoda explicitně vylučuje možnost, že by jedna strana měla dominantní roli v řízení fondu. To byl jeden z klíčových bodů, který Ukrajina vyjednala, protože původní návrh USA údajně počítal s úplnou kontrolou nad správou investic a těžby. Svyrydenko potvrdila, že státní podniky jako Ukrnafta (ropný a plynový producent) nebo Energoatom (jaderná energetika) zůstanou ve 100% vlastnictví ukrajinského státu.

Kromě přímých investic se očekává, že USA poskytnou i vojenskou podporu, zejména systémy protivzdušné obrany, které mohou chránit infrastrukturu spojenou s těžbou a zpracováním strategických surovin.

Politické signály a reakce obou stran

Dohoda je interpretována jako významný krok k tomu, aby Spojené státy získaly ekonomickou návratnost za svou dosavadní pomoc Ukrajině. Prezident Trump dlouhodobě zdůrazňoval, že americká podpora Kyjevu musí mít hmatatelné výsledky, a zřízení investičního fondu je nyní prezentováno jako logické vyústění této strategie.

Trumpův ministr financí Scott Bessent označil dohodu za důkaz toho, že USA jsou odhodlány pomoci ukončit válku a přinést Ukrajině dlouhodobou svobodu a prosperitu. Podle jeho slov jde o jasný signál Rusku, že mírový proces má prioritu, ale zároveň bude spojen s jasnou ekonomickou strategií a důrazem na pragmatické výsledky.

Na ukrajinské straně dohoda vyvolala smíšené reakce. Zatímco vláda dokument oslavila jako významný úspěch a krok k obnově ekonomiky, v Kyjevě se objevily obavy z možného oslabení suverenity a narušení evropské integrace. Svyrydenko tyto obavy odmítla s tím, že znění dohody je plně v souladu s ukrajinskou ústavou a že Evropská komise byla o parametrech dohody průběžně informována.