Pád Asadova režimu přináší mocenské vakuum a otázky o budoucnosti Sýrie

Po útěku Bašára Asada do Moskvy vypukly v Damašku bouřlivé oslavy jeho pádu, zatímco prezidentský palác začaly plundrovat rabující davy.

Události posledních dní, vedoucí k pádu syrského prezidenta, byly natolik překotné, že svět teprve začíná chápat jejich důsledky. Pád Asadovy dynastie, která více než 50 let vládla zemi železnou rukou, znamená konec jedné éry. Zároveň však otevírá dveře nejistotě a potenciálnímu chaosu, jak různé skupiny usilují o kontrolu nad zemí.

Bašár Asad, který dokázal vzdorovat lidovému povstání déle než 13 let, nakonec ztratil podporu i svých klíčových spojenců. Rusko, které mu v roce 2015 zachránilo kůži vojenskou intervencí, mu tentokrát nabídlo jen útočiště.

Írán, jehož podpora byla v minulosti klíčová, se k němu otočil zády s tím, že si za svůj osud může sám. Jeho zoufalé prosby o pomoc, včetně pokusů získat podporu Donalda Trumpa, zůstaly nevyslyšeny.

Mocenské vakuum a hrozba chaosu

S pádem Asada vzniklo na Blízkém východě mocenské vakuum, které může mít nebezpečné důsledky. Historické paralely, jako pád Muammara Kaddáfího v Libyi nebo Saddáma Husajna v Iráku, naznačují, že po euforii ze svržení autoritářského režimu často následuje hlubší chaos.

Bader Al-Saif, docent na Kuvajtské univerzitě, varuje, že přechodná období bývají doprovázena frakčními konflikty a krvavými boji o moc. „Sýrie už více než deset let není jednotnou zemí,“ říká. „Rozpadá se na enklávy a sféry vlivu, zatímco socioekonomický a politický rozklad pokračuje.“

Začátek syrského konfliktu v roce 2011 způsobil rozsáhlou humanitární krizi, vyhnal miliony lidí z jejich domovů a vyvolal migrační krizi, která rezonuje v evropské politice dodnes. Blízkovýchodní sousedé Sýrie se mezitím potýkají s vlastními problémy, včetně války mezi Izraelem a Hamásem v Gaze či napětím v Libanonu, kde bojuje Hizballáh.

Ještě před týdnem se zdálo, že Asad dokáže udržet svou moc. Povstalci vedení islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám však během několika dní obsadili klíčová města Aleppo a Hamá, a poté postupovali na Homs a Damašek. V neděli ráno ovládli státní televizi, odkud oznámili „pád zločinného Asadova režimu“. Podle ruského ministerstva zahraničí se Asad rozhodl odstoupit a opustit zemi.

Povstalecký postup ukončil dlouholetou patovou situaci, kdy Asadovy síly ovládaly většinu země s výjimkou povstalecké bašty na severozápadě a kurdských oblastí na severovýchodě. Přesto zůstává mnoho otázek nezodpovězených, včetně toho, zda nová vláda v Damašku dokáže zajistit stabilitu a vést válkou zničenou zemi.

Regionální a globální reakce

Rusko a Írán, dosud klíčoví hráči v syrském konfliktu, nyní čelí vlastním výzvám. Moskva, zaměstnaná válkou na Ukrajině, se snaží chránit své vojenské základny v Sýrii, zatímco Írán bojuje s oslabením vlivu v regionu. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty varovaly před rizikem dalšího chaosu a extremismu. Turecko se pravděpodobně pokusí využít situace k repatriaci milionů syrských uprchlíků žijících na jeho území.

Izrael mezitím oznámil, že jeho pozemní síly překročily syrské území, aby zajistily, že v oblasti nezůstanou strategické zbraně ohrožující jeho bezpečnost. Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael podnikl útoky na sklady chemických zbraní a raket v Sýrii. Tyto kroky přispěly k dalšímu napětí v regionu.

Syrská občanská válka zanechala zemi v troskách. Více než deset let trvající konflikt si vyžádal stovky tisíc obětí a uvrhl miliony lidí do chudoby. Světová banka odhaduje, že syrská ekonomika se zmenšila o více než polovinu z předválečné úrovně. Index lidského rozvoje v Sýrii se propadl o 35 let, což odráží katastrofální stav zdravotnictví a vzdělávání. Po vyhlášení pádu Asadova režimu se objevily zprávy o rabování a dalších nepokojích.

Nejistá budoucnost

Budoucnost Sýrie zůstává nejistá. Povstalci, kteří se chopili moci, čelí výzvám, zda dokážou vytvořit efektivní vládu. Spojené státy a další západní mocnosti zůstávají skeptické k povstalecké skupině HTS, která má historii spojenou s al-Káidou. Přesto situace v Sýrii přitahuje zájem zahraničních aktérů, kteří vidí jak rizika, tak příležitosti.

Turecko a další regionální hráči vyzvali k pokojnému přechodu moci. „Musíme spolupracovat se syrským lidem a zajistit hladký přechod,“ uvedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. Izrael i další země však zůstávají ostražité, aby zajistily, že v oblasti nenastane bezpečnostní hrozba.

Pád Bašára Asada představuje klíčový moment v historii Sýrie, ale zároveň otevírá nové otázky o budoucnosti země. Mocenské vakuum, které jeho pád vytvořil, může vést k dalšímu chaosu, pokud se nepodaří najít efektivní řešení pro přechodné období.

Regionální i globální mocnosti budou muset spolupracovat, aby zajistily stabilitu a minimalizovaly riziko eskalace násilí. Po více než desetiletí konfliktu však Sýrie čelí dlouhé a obtížné cestě k obnově.