Včera čtyři ze sedmi zemí G7 oznámily svůj záměr uvalit embargo na dovoz zlata z Ruska. Pojďme zjistit, co to znamená pro trh s drahými kovy, a jsou sankce tak hrozné, jak jsou prezentovány?

V neděli začal v Německu třídenní summit G-7. Ústředním tématem byla podle očekávání situace na Ukrajině. Politici jednají o nových sankcích proti Rusku.

Tentokrát se G7 rozhodlo vystupňovat svůj tlak na Kreml zásahem do "posvátna" – vývozu zlata, které každoročně vydělá Moskvě miliardy dolarů.

Rusko je druhým největším světovým producentem žlutého kovu. Tvoří 9,5 % světových dodávek. Jen v loňském roce přinesl prodej drahých kovů ruské ekonomice více než 15 miliard dolarů.

Podle představ některých zástupců G-7 by nové sankce měly dále přidusit Moskvu a připravit ji o možnost obchodovat se zlatem na mezinárodních trzích.

V tuto chvíli myšlenku embarga na ruské zlato podpořily čtyři země, které jsou členy "Velké sedmičky": Amerika, Kanada, Velká Británie a Japonsko.

Britské úřady navíc rychle prohlásily, že "toto opatření bude mít globální rozsah". Ale je tomu skutečně tak? Jak moc může zákaz dovozu zlata z Ruska ovlivnit jeho ekonomiku a trh drahých kovů obecně?

Podle analytiků nebude rozhodnutí zemí G7 pro ruskou ekonomiku zdrcující ranou, ale jen dalším komářím píchnutím.

Abychom tuto verzi dokázali, přejděme ke statistikám. Centrální banky dnes představují pouze 10 % celkové celosvětové spotřeby zlata, zatímco klenotnický průmysl spotřebuje více než 60 %.

Klíčovými spotřebiteli žlutého kovu v klenotnickém průmyslu přitom vůbec nejsou země G7, ale Čína, Indie a Blízký východ.

Na základě toho lze předpokládat, že dopad nových sankcí na ruskou ekonomiku nebude tak výrazný, jak by si odpůrci Kremlu přáli.

Také to nebude znamenat velké otřesy pro trh se zlatem. Mnoho odborníků se přiklání k názoru, že plán některých zemí G-7 zakázat dovoz zlata z Ruska není nic jiného než formalita, protože embargo je ve skutečnosti již zavedeno.

Připomeňme, že evropský a americký trh byly pro ruské zlato na začátku března uzavřeny, když London Bullion Market Association vyřadila ruské těžaře zlata ze svého seznamu důvěryhodných dodavatelů.

Vzhledem k tomu všemu nevidí analytici předpoklady pro výrazné zdražení zlata, a to i přes počáteční reakci trhu na zprávy o možném embargu. Spotové zlato dnes ráno vzrostlo o 0,5 % na 1 835,41 USD za unci.

Odborníci jsou si jisti, že hlavním cenovým faktorem na trhu drahých kovů bude i nadále makroekonomie. Zpřísňování měnové politiky ze strany centrálních bank bude nadále vyvíjet silný tlak na drahé kovy.