Před necelými dvěma týdny slova předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, že plány centrální banky na zvýšení úrokových sazeb nepovedou ke zpomalení růstu národního hospodářství, umožnila účastníkům trhu považovat otázku zpřísnění měnové politiky ve Spojených státech za vyřešenou.

Obavy, že by Fed mohl akciovému trhu v zájmu vymýcení vysoké inflace hodit klacky pod nohy, vedly k nejsilnějšímu týdennímu poklesu indexu S&P 500 od začátku pandemie v březnu 2020 (o 5,7 %).

Akcie utrpěly kvůli obavám investorů o osud podnikového sektoru, který při zhoršení makroekonomických statistik v zemi přijde o levné peníze.

Maloobchodní tržby ve Spojených státech tak v prosinci oproti předchozímu měsíci poklesly o 1,9 %, ačkoli odborníci změnu ukazatele neočekávali.

Objem průmyslové výroby v zemi se minulý měsíc snížil o 0,1 % při očekávaném růstu o 0,3 %.

Index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity se v lednu propadl na 68,8 b. ze 70,6 b. zaznamenaných v prosinci, což byla druhá nejnižší úroveň za posledních deset let.

Počet prvotních žádostí Američanů o podporu v nezaměstnanosti za týden končící 15. lednem vzrostl o 55 000 a dosáhl 286 000, což je nejvíce od poloviny října.

Podle analytiků, které nedávno oslovila agentura Reuters, rostla americká ekonomika v minulém čtvrtletí pravděpodobně tempem 5,9 % ročně a v letošním roce zpomalí na 2,9 %, což je méně než 6,0 % a 4,0 % předpovídaných ještě před měsícem.

V letošním a příštím roce by měl americký HDP růst v průměru o 3,8 % a 2,5 %, zatímco v roce 2021 o 5,6 %.

Většina respondentů uvedla, že největší riziko pro americkou ekonomiku v příštích 12 měsících představuje trvale rostoucí inflace.

Nedávná prohlášení vedení Federálního rezervního systému naznačují, že centrální banka se nezaměřuje na stimulaci růstu národního hospodářství, konkrétně na boj proti růstu cen.

Centrální banka hodlá inflaci překonat zvýšením klíčové sazby a také snížením objemu cenných papírů v rozvaze.

Způsob interakce těchto dvou politických nástrojů zůstává předmětem diskusí, stejně jako jejich možný dopad na inflaci, tedy veličinu, kterou se Fed v konečném důsledku snaží kontrolovat.

Někteří analytici se domnívají, že i po třech zvýšeních sazeb a snížení rozvahy v blízké budoucnosti bude muset Fed udělat více, aby se růst cen dostal do souladu s 2% inflačním cílem. Jiní říkají, že centrální banka s největší pravděpodobností nebude dělat náhlé pohyby a bude měnovou politiku upravovat s ohledem na situaci kolem koronaviru a také na základě ukazatelů na trhu práce a inflace.

Stratégové Goldman Sachs nevylučují, že letos může Fed zvýšit sazby na každém zasedání počínaje březnem, tedy sedmkrát: v březnu, květnu, červnu, červenci, září, listopadu a prosinci. Základní prognóza banky však stále předpokládá čtyři čtvrtletní zvýšení (v březnu, červnu, září a prosinci) a červencové oznámení o zahájení snižování rozvahy.

"Inflační tlaky znamenají, že rizika jsou do určité míry posunuta směrem k rychlejšímu tempu zpřísňování měnové politiky v USA, než předpokládá náš základní scénář. Existuje možnost, že regulátor bude jednat na každém zasedání, dokud se inflační situace nezmění. To zvyšuje šance na další zvýšení sazeb nebo oznámení začátku snižování rozvahy v květnu, což znamená více než čtyři zvýšení sazeb v tomto roce," poznamenali analytici Goldman Sachs.

Analytici Societe Generale se mezitím domnívají, že Fed pravděpodobně vyvrátí očekávání účastníků trhu, kteří v souvislosti s přípravami centrální banky na zahájení aktivního snižování objemu rozvahy ve druhé polovině roku oceňují více než čtyři zvýšení sazeb Fedu v roce 2022.

"Ačkoli je centrální banka pevně odhodlána bojovat s inflací, její politika pravděpodobně zůstane i nadále uvolněná," uvedli.

Američtí zdravotníci doufají, že současná epidemie covid-19 v zemi způsobená variantou omikron brzy ustoupí, ale již nyní zpomaluje najímání zaměstnanců a oživení národního hospodářství.

Někteří odborníci nyní předpovídají, že americká ekonomika nakonec v lednu i únoru ztratí pracovní místa. To by Fed postavilo před obtížnou volbu, zda v březnu zvýšit úrokové sazby tváří v tvář klesající zaměstnanosti.

V předvečer tzv. "období ticha" prezident atlantského Fedu Rafael Bostic uvedl, že hloubka dilematu částečně závisí na tom, do jaké míry se inflace sníží sama.

K tomu by mohlo dojít, pokud virus skutečně oslabí a do zaměstnání se vrátí více pracovníků, což zvýší nabídku zboží a služeb a sníží tempo růstu mezd, nebo pokud ustoupí globální výpadky v dodávkách.

Neexistuje však žádná záruka.

"Před vypuknutím pandemie koronaviru se Fed potýkal s dynamikou, která neustále udržovala inflaci pod cílovou úrovní 2 %, a existuje názor, že jakmile pandemii překonáme, tyto síly opět převezmou vládu, takže nebudeme potřebovat tak agresivní politiku. Nikdo z nás však při vstupu do pandemie nepředpokládal, že inflace bude tak vysoká, jako nyní. Je tedy otázkou, jak rozhodně či plně bychom měli reagovat," řekl R. Bostic.

Přestože Fed pravděpodobně nezvýší úrokové sazby dříve než v březnu, obavy z inflace a vyhlídky na zpřísnění měnové politiky v USA nutí hráče nakupovat bezpečná aktiva.

Hlavní indexy na Wall Street v pátek utrpěly velké ztráty a výnos desetiletých amerických státních dluhopisů klesl již druhý den v řadě a ztratil více než 2 %. To nedovolilo dolaru posílit vůči jeho hlavním konkurentům.

Dolarový index, který ve čtvrtek vystoupal na více než týdenní maximum na úrovni 95,85, skončil posledních pět dní v červeném pásmu, poblíž 95,60 b.

Mezitím měnový pár EUR/USD během pátečního obchodování vzrostl na 1,1360, ale poté se propadl zpět na 1,1340. Přesto na konci dne euro vůči "Američanovi" zdražilo o téměř 0,3 %.

Dolar se však po svém nedávném oslabení poměrně rychle vzpamatoval a pár EUR/USD si nedokázal udržet býčí momentum a na začátku nového týdne začal ztrácet.

Klíčové americké akciové indexy v pondělí většinou klesají a ztrácejí v průměru 2–3 %, protože investoři se raději vzdávají rizika před oznámením výsledků zasedání Fedu, které se bude konat 25.–26. ledna.

Přetrvávající nejistota ohledně dalších kroků americké centrální banky podporuje dolar a vytváří tlak na hlavní měnový pár.

Aktuálně se dolarový index obchoduje s nárůstem o více než 0,4 % a koketuje s hranicí 96,00.

Další rezistence se nachází na 96,46 (maximum roku 2022 ze 4. ledna) a 96,93 (maximum roku 2021 z 24. listopadu).

Konstruktivní pozici dolaru stále podporuje 200denní klouzavý průměr, který se nyní nachází na úrovni 93,25.

Jelikož byl pod "medvědím" tlakem, v pondělí se měnový pár EUR/USD propadl na nejnižší úroveň za poslední dva týdny těsně pod 1,1300.

Credit Suisse považuje nedávný růst hlavního měnového páru za prostou korekci a tvrdí, že pokles pod 1,1272 bude signalizovat obnovení základního klesajícího trendu.