Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová tento týden prohlásila, že nový daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa nezvýší federální rozpočtový deficit.
Podle ní návrh obsahuje největší úspory v dějinách USA a v příštím desetiletí „ušetří 1,6 bilionu dolarů“. Toto tvrzení však okamžitě vzbudilo pozornost expertů, protože podle nezávislých ekonomických modelů je realita složitější.
Na první pohled se číslo 1,6 bilionu dolarů skutečně zakládá na pravdě – odkazuje na úspory ve výdajích, které návrh zákona přináší. Tento údaj však nezahrnuje náklady na rozsáhlé daňové škrty, jež tvoří hlavní část celého legislativního balíku. Pokud se vezmou v úvahu všechny položky, výsledná bilance je podle Penn Wharton Budget Model zcela odlišná.
Podle této respektované nezávislé analýzy by návrh zvýšil primární deficit o 3,2 bilionu dolarů během příštího desetiletí – a to ještě před započtením nákladů na úroky z dluhu. Jinými slovy: i když návrh skutečně snižuje některé výdaje, ve svém celku prohlubuje strukturální schodek federálního rozpočtu.
Mezi největší nákladové položky patří prodloužení daňových škrtů z roku 2017, které byly původně navrženy jako dočasné. Dále jde o zavedení nových daňových úlev pro přesčasy, snížení úroků z půjček na auta a zvýšení stropu pro daňový odpočet státních a místních daní (tzv. SALT deduction). Tyto daňové výhody ale logicky znamenají nižší příjmy do rozpočtu.
Podle vysokého úředníka Bílého domu je výpočet modelu Penn Wharton „nepřesný“. Tvrdí, že díky daňovým škrtům dojde k vyššímu hospodářskému růstu, který povede k vyšším příjmům z daní, a tím se údajné rozpočtové ztráty částečně nebo úplně vykompenzují. Tento přístup však bývá mezi ekonomy považován za optimistický a obtížně doložitelný.
Zákon přitom obsahuje i škrty v sociálních programech, jako jsou Medicaid (zdravotní péče pro chudé) a potravinové lístky, které mají rozpočtové dopady návrhu alespoň částečně vyvážit. Ani tyto úspory však podle modelu Penn Wharton nestačí pokrýt rozsah daňových škrtů, které jsou podstatně větší.
Nezanedbatelné je také to, koho zákon ve výsledku ovlivní. Odhady ukazují, že nižší příjmové skupiny na zákonu ztratí, zatímco bohatší vrstvy výrazně získají. Konkrétně domácnosti v dolních 20 % příjmového spektra přijdou o více než 1 000 dolarů ročně, zatímco horních 10 % si rozdělí přibližně dvě třetiny všech daňových výhod.
Prezident Trump v úterý osobně navštívil Kapitol, aby se setkal s republikánskými zákonodárci. Tématem bylo hledání kompromisů v klíčových bodech daňového návrhu, zejména pokud jde o škrty v programu Medicaid a o finální podobu SALT odpočtu, který má vliv především na daňové poplatníky v bohatších státech jako Kalifornie nebo New York.
Vzhledem k tomu, že republikáni kontrolují Sněmovnu reprezentantů, mají silnou pozici k prosazení zákona, ale některé návrhy narážejí na odpor i uvnitř strany. Škrty v Medicaid a snižování výdajů na sociální programy jsou pro některé konzervativce atraktivní, zatímco měkčí křídlo GOP má obavy z negativního dopadu na své voliče.
Tisková mluvčí Leavittová trvá na tom, že návrh zákona je zodpovědnou reformou, která nepovede k růstu deficitu. Ekonomové a analytici však na základě dostupných údajů dospívají k jinému závěru.
Tvrzení o „největších úsporách v dějinách USA“ není zcela nepodložené, ale vytržení z kontextu může být zavádějící. Pokud se na legislativu podíváme v celku, pak je jasné, že škrty výdajů jsou převáženy masivními daňovými úlevami, jejichž přínos pro hospodářský růst je nejistý.
Rozpočtová analýza podle standardních ekonomických modelů naznačuje, že návrh zákona významně zvyšuje strukturální deficit, a to i při započtení pozitivních efektů na HDP. Z politického hlediska jde však také o posílení Trumpovy volební agendy, která staví na snižování daní a redukci federální vlády.
Daňový návrh se tak stává nejen klíčovým prvkem fiskální politiky, ale také lakmusovým papírkem pro budoucí směřování ekonomiky USA. Otázka nezní jen, zda návrh „šetří“, ale kdo skutečně šetří – a kdo nakonec zaplatí účet.
在4小時的歐元/美元圖表上，波浪結構已經轉變，但整體上仍然相當易於理解。自2025年1月開始的上升趨勢並未被取消，但自7月1日以來，波浪結構變得顯著更為複雜和延伸。在我看來，該工具已經完成了修正性波浪4的形成，這波浪表現得非常非傳統。在這波浪中，我們看到的都是修正性模式，因此沒有理由懷疑下跌的修正性質。
我認為，上升趨勢段的形成尚未完成，其目標延伸至1.25水平。看來a-b-c-d-e的系列已經完整，因此在未來幾周內，我預期會形成新的上升波浪序列。目前我們已經看到假設的波浪1和2，該工具正在形成波浪3或c。我預期，在這波浪中，該工具將至少上升至1.1717，這對應於38.2%的斐波那契水平。我也不排除上升波浪序列會形成五波結構的情況。
週四，歐元/美元匯率幾乎沒有變化，但保持著牛市情緒。提醒一下，本週發佈了至少四個美國和歐元區的重要經濟指標。在歐洲，11月的通脹略高於市場預期。但是，2.2%的年度數據並未對歐洲央行的貨幣政策立場施加壓力。更重要的報告來自美國，包括ISM製造業和服務業採購經理人指數。製造業數據低於預期，而服務業數據高於預期——總體上是一個中性的結果。
但ADP報告無論如何都不能稱之為「中性」。儘管市場預期較低（僅+5-10千的新職位），但這一數據甚至未能達到預期。美國勞動力市場失去32,000個職位。儘管這一數據可能不完全準確——ADP未涵蓋某些領域——私營部門確實損失了這麼多員工。此外，這反映了招聘、裁員和解雇的總和。換句話說，企業可能積極招聘，但經歷了更多的裁員。企業可能未實施目標性裁減，但工人可能自願離職。
此報告顯示，勞動力市場持續降温，聯邦儲備主席將不得不在下週第三次連續降息，而不必等到農業就業人口和失業率數據公佈。對美元的需求本週下降，這完全符合當前的波浪結構和我的預期。但是，我注意到當前上升的性質顯然不是沖動性的。因此，我們現在看到的是另一個修正結構的形成。
根據我對歐元/美元的分析，我得出結論，該工具繼續形成上升趨勢段。在過去幾個月中，市場暫停了一下，但唐納德·特朗普和聯邦儲備主席的政策仍是將來可能削弱美元的重大因素。目前趨勢段的目標可能延伸到1.25水平。目前，上升波浪序列可能繼續形成。我預期，從當前水準開始，該序列的第三波浪的形成將繼續，這可能是波浪c或波浪3。現在，我依然持有多頭倉位，目標在1.1670–1.1720水準。
從較小的範疇看，整個上升趨勢段是可見的。波浪結構不是最標準的，因為修正波浪大小不一。例如，較大的波浪2比波浪3內的波浪2小。但是這種情況是會發生的。提醒一下，最好是在圖表上識別明確的結構，而不是試圖標記每一個波浪。目前，牛市結構毫無疑問。
我的分析的關鍵原則：
联系我们 
