Hollywood čelí jedné z největších krizí ve své historii. Co dříve bývalo symbolem kreativity a nezastavitelné produkce, se dnes mění v oblast, kde stovky profesionálů bojují o přežití. V posledních měsících zažívá americký filmový průmysl prudký pokles produkce, a to jak v televizní, tak filmové oblasti. V důsledku toho přichází herci, technici i dodavatelé o práci, a město Los Angeles se snaží najít způsob, jak udržet produkci ve státě Kalifornie.
Příběh herečky Yaani King Mondschein, známé z rolí v seriálech jako „Law & Order“ nebo „Sex ve městě“, ilustruje dopad současné situace. Po své poslední roli v únoru 2023 v seriálu „Quantum Leap“ absolvovala 115 konkurzů, aniž by získala další roli. Její případ není výjimkou – produkce v Los Angeles podle FilmLA poklesla v prvním čtvrtletí 2025 o více než 22 % oproti loňskému roku.
Krize zasáhla celý ekosystém. Firmy jako Hollywood Depot Rentals, které zajišťují vybavení a logistiku pro natáčení, přišly o velkou část tržeb. Majitel firmy Garret Blutter říká, že jeho společnost letos očekává poloviční obrat oproti běžnému roku a musel propustit polovinu zaměstnanců. „Je to měsíc od měsíce, snažíme se přežít,“ dodává.
Kromě následků pandemie a odborových stávek čelí Hollywood i tlaku konkurence. Státy jako Georgie nabízejí filmovým produkcím daňové úlevy až 30 % bez omezení, zatímco v Kalifornii musí produkce utratit minimálně 1 milion dolarů, aby se na srovnatelnou pobídku kvalifikovaly. Tento rozdíl vede k přesunu produkce mimo Kalifornii – právě v Georgii se natáčel i marvelovský film Thunderbolts.
Kanada nabízí základní daňovou úlevu ve výši 35 %, a díky tomu se stala pravidelným cílem produkcí z USA. Příkladem je úspěšný seriál The Handmaid’s Tale, který se natáčel téměř výhradně v Kanadě.
Losangeleská starostka Karen Bass v reakci na situaci vydala výkonné nařízení, které má zjednodušit proces natáčení ve městě. Zahrnuje zlevnění nákladů na pronájem lokací a rychlejší schvalování produkce. Cílem je zvýšit atraktivitu Los Angeles, dokud se ve státním parlamentu Kalifornie projednávají širší daňové úlevy.
K situaci se vyjádřil i prezident Donald Trump, který pohrozil 100% clem na filmy vyrobené mimo USA. Chce tak údajně zabránit přesunu produkce do zahraničí. Jeho výrok ale vyvolal značné rozpaky – není jasné, jak by se clo mělo uplatňovat a jakým způsobem by se vztahovalo na mezinárodní koprodukce.
Režisér Wes Anderson, který v Cannes prezentoval svůj nový film, se netajil zmatením. „Můžete film zadržet na celnici? Takhle se přece filmy nedodávají,“ komentoval návrh.
Guvernér Kalifornie Gavin Newsom mezitím navrhl rozšířit filmové daňové úlevy až na 750 milionů dolarů ročně, což by více než zdvojnásobilo současnou úroveň státní podpory.
Pro mnoho lidí, jako je Mondschein nebo Blutter, zůstává Hollywood nejen profesí, ale i životním posláním. Mondschein říká, že dříve byla práce servírky jen přechodnou záležitostí mezi rolemi, dnes je to hlavní zdroj příjmů. Přesto se svého snu nechce vzdát. „Neznám nikoho, kdo by to opravdu vzdal,“ říká. „Všichni se držíme těch magických okamžiků.“
Blutter, který se zvažuje expanzi do jiných států, se zatím drží v Kalifornii. „Slyšíme o dalších pořadech, které se chystají – doufáme, že se to zlepší,“ říká. Mnozí doufají, že opatření, ať už lokální nebo federální, přinesou znovuoživení nejznámějšího filmového města na světě.
Současná krize v Hollywoodu ukazuje, jak zranitelný se stal kdysi neotřesitelný průmysl. Kombinace stávky, pandemie, konkurence jiných států s výhodnějšími daňovými podmínkami a nejistoty ohledně vládní podpory způsobila hluboký pokles produkce. Tisíce pracovníků napříč odvětvím bojují o přežití. Přesto mnozí zůstávají, doufají v návrat zlatých časů a odmítají se vzdát svých snů. Naděje leží v reformách a v ochotě přizpůsobit se novým podmínkám. Jestli Hollywood přežije, bude to díky houževnatosti svých lidí – a konkrétním krokům ze strany politiků.
Jeudi, la Banque d’Angleterre a tenu sa dernière réunion de l'année et a pris une décision non seulement attendue, mais justifiée. Il convient de noter que certains participants du marché étaient sceptiques quant au quatrième tour d'assouplissement de la politique monétaire en 2026, mais tous les doutes ont été levés après la publication du rapport sur l'inflation mercredi. Il s'est avéré que l'inflation sous-jacente avait ralenti de 3,4% à 3,2% en glissement annuel, tandis que l'inflation globale avait chuté de 3,6% à 3,2%. Franchement, je ne m'attendais pas à ce que l'inflation diminue si rapidement. Bien qu’elle reste bien en deçà de l’objectif, cinq mois consécutifs sans accélération constituent déjà une tendance.
Par conséquent, dès mercredi matin, il était clair que la BoE adopterait une décision positive pour assouplir la politique. Cependant, dans les faits, pour la deuxième réunion consécutive, la décision a été prise avec une marge d'une voix. Cette fois, il y avait seulement quatre "faucons" et cinq "colombes". Ceux qui ont voté pour une baisse des taux incluaient Swati Dhingra, Alan Taylor, Andrew Bailey, Sarah Breeden et Dave Ramsden. Il est à noter que le vote décisif est venu du gouverneur de la BoE, Andrew Bailey, qui a également donné le vote décisif pour maintenir le taux d’intérêt il y a un mois et demi.
Le communiqué de presse de la Banque d’Angleterre a déclaré que l'inflation restait élevée mais diminuait plus rapidement que prévu. Par conséquent, elle pourrait revenir à 2% plus rapidement. La banque centrale a également reconnu l'affaiblissement du marché du travail, mais l'assouplissement de la politique monétaire devrait avoir un effet positif sur son état. Le taux de chômage pourrait encore augmenter pendant quelques mois, mais il commencera ensuite à baisser.
Lors de la conférence de presse, Bailey n’a pris aucun engagement quant à une baisse des taux l’année prochaine, déclarant simplement que les décisions de la BoE dépendraient des prévisions d'inflation. Si la BoE anticipe un ralentissement supplémentaire des prix à la consommation, alors le taux d’intérêt diminuera également avec le temps.
De tout cela, je crois qu'après cette semaine, la situation a empiré non pas pour la livre mais pour le dollar. Le marché du travail américain reste faible, et la Fed pourrait engager un assouplissement de politique plus significatif en 2026 que prévu initialement.
Sur la base de l'analyse, je conclus que la paire EUR/USD continue de construire un segment de tendance à la hausse. La politique de Donald Trump et la politique monétaire de la Fed restent des facteurs importants influençant le déclin à long terme de la monnaie américaine. Les cibles pour le segment actuel de la tendance peuvent s'étendre jusqu'à la figure 25. Le jeu de vagues haussier actuel commence à se développer, et j'espère que nous assistons à la construction d'une structure d'onde impulsive qui fait partie de l'onde globale 5. Dans ce scénario, nous devrions nous attendre à une croissance atteignant la figure 25, comme je l'ai mentionné précédemment.
La structure des vagues de la paire GBP/USD a changé. Nous continuons à traiter avec un segment de tendance impulsif à la hausse, mais sa structure de vagues interne est devenue plus complexe. La structure corrective à la baisse a-b-c-d-e en C de 4 semble complète, tout comme l'ensemble de l'onde 4. Si cela est exact, je m'attends à ce que la tendance principale reprenne sa construction avec des objectifs initiaux autour des figures 38 et 40.
À court terme, j'anticipais la formation de l'onde 3 ou c avec des cibles autour de 1,3280 et 1,3360, correspondant aux niveaux de retracement Fibonacci de 76,4% et 61,8%. Ces cibles ont été atteintes. L'onde 3 ou c continue de se construire, et le jeu de vagues actuel commence à montrer des caractéristiques impulsives. Par conséquent, nous pouvons nous attendre à une continuité de la tarification à la hausse avec des cibles autour de 1,3580 et 1,3630.
QUICK LINKS
Contactez-nous 
