Hollywood čelí jedné z největších krizí ve své historii. Co dříve bývalo symbolem kreativity a nezastavitelné produkce, se dnes mění v oblast, kde stovky profesionálů bojují o přežití. V posledních měsících zažívá americký filmový průmysl prudký pokles produkce, a to jak v televizní, tak filmové oblasti. V důsledku toho přichází herci, technici i dodavatelé o práci, a město Los Angeles se snaží najít způsob, jak udržet produkci ve státě Kalifornie.
Příběh herečky Yaani King Mondschein, známé z rolí v seriálech jako „Law & Order“ nebo „Sex ve městě“, ilustruje dopad současné situace. Po své poslední roli v únoru 2023 v seriálu „Quantum Leap“ absolvovala 115 konkurzů, aniž by získala další roli. Její případ není výjimkou – produkce v Los Angeles podle FilmLA poklesla v prvním čtvrtletí 2025 o více než 22 % oproti loňskému roku.
Krize zasáhla celý ekosystém. Firmy jako Hollywood Depot Rentals, které zajišťují vybavení a logistiku pro natáčení, přišly o velkou část tržeb. Majitel firmy Garret Blutter říká, že jeho společnost letos očekává poloviční obrat oproti běžnému roku a musel propustit polovinu zaměstnanců. „Je to měsíc od měsíce, snažíme se přežít,“ dodává.
Kromě následků pandemie a odborových stávek čelí Hollywood i tlaku konkurence. Státy jako Georgie nabízejí filmovým produkcím daňové úlevy až 30 % bez omezení, zatímco v Kalifornii musí produkce utratit minimálně 1 milion dolarů, aby se na srovnatelnou pobídku kvalifikovaly. Tento rozdíl vede k přesunu produkce mimo Kalifornii – právě v Georgii se natáčel i marvelovský film Thunderbolts.
Kanada nabízí základní daňovou úlevu ve výši 35 %, a díky tomu se stala pravidelným cílem produkcí z USA. Příkladem je úspěšný seriál The Handmaid’s Tale, který se natáčel téměř výhradně v Kanadě.
Losangeleská starostka Karen Bass v reakci na situaci vydala výkonné nařízení, které má zjednodušit proces natáčení ve městě. Zahrnuje zlevnění nákladů na pronájem lokací a rychlejší schvalování produkce. Cílem je zvýšit atraktivitu Los Angeles, dokud se ve státním parlamentu Kalifornie projednávají širší daňové úlevy.
K situaci se vyjádřil i prezident Donald Trump, který pohrozil 100% clem na filmy vyrobené mimo USA. Chce tak údajně zabránit přesunu produkce do zahraničí. Jeho výrok ale vyvolal značné rozpaky – není jasné, jak by se clo mělo uplatňovat a jakým způsobem by se vztahovalo na mezinárodní koprodukce.
Režisér Wes Anderson, který v Cannes prezentoval svůj nový film, se netajil zmatením. „Můžete film zadržet na celnici? Takhle se přece filmy nedodávají,“ komentoval návrh.
Guvernér Kalifornie Gavin Newsom mezitím navrhl rozšířit filmové daňové úlevy až na 750 milionů dolarů ročně, což by více než zdvojnásobilo současnou úroveň státní podpory.
Pro mnoho lidí, jako je Mondschein nebo Blutter, zůstává Hollywood nejen profesí, ale i životním posláním. Mondschein říká, že dříve byla práce servírky jen přechodnou záležitostí mezi rolemi, dnes je to hlavní zdroj příjmů. Přesto se svého snu nechce vzdát. „Neznám nikoho, kdo by to opravdu vzdal,“ říká. „Všichni se držíme těch magických okamžiků.“
Blutter, který se zvažuje expanzi do jiných států, se zatím drží v Kalifornii. „Slyšíme o dalších pořadech, které se chystají – doufáme, že se to zlepší,“ říká. Mnozí doufají, že opatření, ať už lokální nebo federální, přinesou znovuoživení nejznámějšího filmového města na světě.
Současná krize v Hollywoodu ukazuje, jak zranitelný se stal kdysi neotřesitelný průmysl. Kombinace stávky, pandemie, konkurence jiných států s výhodnějšími daňovými podmínkami a nejistoty ohledně vládní podpory způsobila hluboký pokles produkce. Tisíce pracovníků napříč odvětvím bojují o přežití. Přesto mnozí zůstávají, doufají v návrat zlatých časů a odmítají se vzdát svých snů. Naděje leží v reformách a v ochotě přizpůsobit se novým podmínkám. Jestli Hollywood přežije, bude to díky houževnatosti svých lidí – a konkrétním krokům ze strany politiků.
Am Donnerstag hielt die Bank of England ihre letzte Sitzung des Jahres ab und traf nicht nur eine erwartete, sondern auch eine gerechtfertigte Entscheidung. Es ist bemerkenswert, dass einige Marktteilnehmer skeptisch gegenüber der vierten Runde der geldpolitischen Lockerung im Jahr 2026 waren, aber alle Zweifel wurden nach der Veröffentlichung des Inflationsberichts am Mittwoch zerstreut. Es stellte sich heraus, dass die Kerninflation von 3,4% im Jahresvergleich auf 3,2% zurückging, während die Gesamtinflation von 3,6% auf 3,2% fiel. Ehrlich gesagt habe ich nicht erwartet, dass die Inflation so schnell zurückgeht. Obwohl sie noch weit vom Zielwert entfernt ist, sind fünf aufeinanderfolgende Monate ohne Beschleunigung bereits ein Trend.
So wurde am Mittwochmorgen klar, dass die BoE eine positive Entscheidung zur Lockerung der Politik treffen würde. In der Praxis fiel die Entscheidung jedoch zum zweiten Mal in Folge mit knappem Stimmenvorsprung. Diesmal gab es nur vier "Falken" und fünf "Tauben". Zu den Befürwortern einer Zinssenkung gehörten Swati Dhingra, Alan Taylor, Andrew Bailey, Sarah Breeden und Dave Ramsden. Bemerkenswert ist, dass die entscheidende Stimme vom BoE-Gouverneur Andrew Bailey kam, der ebenfalls die entscheidende Stimme für die Beibehaltung des Zinssatzes vor anderthalb Monaten abgab.
Die Pressemitteilung der Bank of England erklärte, dass die Inflation hoch bleibt, aber schneller als erwartet sinkt. Daher könnte sie schneller als angenommen auf 2% zurückkehren. Die Zentralbank erkannte auch einen schwächeren Arbeitsmarkt an, aber die Lockerung der Geldpolitik sollte sich positiv auf dessen Zustand auswirken. Die Arbeitslosenquote könnte noch ein paar Monate steigen, dann aber wieder fallen.
Während der Pressekonferenz machte Bailey keine Versprechen bezüglich Zinssenkungen im nächsten Jahr und sagte lediglich, dass die Entscheidungen der BoE von den Inflationsprognosen abhängen werden. Sollte die BoE eine weitere Verlangsamung der Verbraucherpreise erwarten, werde auch der Zinssatz im Laufe der Zeit sinken.
Aus all dem schließe ich, dass sich die Lage nach dieser Woche nicht für das Pfund, sondern für den Dollar verschlechtert hat. Der US-Arbeitsmarkt bleibt schwach, und die Fed könnte 2026 mehr bedeutende politische Lockerungen vornehmen, als zuvor erwartet.
Auf Basis der Analyse komme ich zu dem Schluss, dass das EUR/USD-Paar weiterhin ein Aufwärtstrendsegment aufbaut. Die Politik von Donald Trump und die Geldpolitik der Fed bleiben bedeutende Faktoren, die den langfristigen Rückgang der amerikanischen Währung beeinflussen. Die Ziele für das aktuelle Segment des Trends könnten sich auf die 25-Marke erstrecken. Das aktuelle Aufwärtswellen-Set beginnt sich zu entwickeln, und ich hoffe, dass wir den Aufbau einer impulsiven Wellenstruktur erleben, die Teil der globalen Welle 5 ist. In diesem Szenario sollten wir ein Wachstum zur 25-Marke erwarten, wie ich bereits erwähnte.
Die Wellenstruktur des GBP/USD-Paars hat sich geändert. Wir haben es weiterhin mit einem aufwärtsgerichteten, impulsiven Trendsegment zu tun, dessen interne Wellenstruktur jedoch komplizierter geworden ist. Die abwärtsgerichtete korrigierende Struktur a-b-c-d-e in C von 4 scheint abgeschlossen zu sein, ebenso wie die gesamte Welle 4. Sollte dies zutreffen, erwarte ich, dass der Haupttrend mit anfänglichen Zielen um die 38- und 40-Marke erneut aufgebaut wird.
Kurzfristig habe ich die Bildung der Welle 3 oder c mit Zielen um 1.3280 und 1.3360 erwartet, was den 76,4%- und 61,8%-Fibonacci-Retracement-Niveaus entspricht. Diese Ziele wurden erreicht. Die Welle 3 oder c wird weiter aufgebaut, und das aktuelle Wellenset zeigt beginnende impulsive Eigenschaften. Daher können wir mit einer Fortsetzung der Preissteigerungen mit Zielen um 1.3580 und 1.3630 rechnen.
QUICK LINKS
Kontakt mit uns aufnehmen 
