Brusel plánuje zavést manipulační poplatek na miliardy malých balíků dovážených hlavně z Číny.
Evropská unie připravuje paušální poplatek ve výši 2 eur na malé zásilky dovážené do domácností v EU, zejména z Číny. Tento krok, který má být součástí širší reformy celních pravidel, cílí na masivní objem levného zboží z online platforem jako Temu nebo Shein. Návrh představuje nejen snahu zefektivnit kontroly, ale také reaguje na tlak členských států po vyšších příjmech do rozpočtu EU.
Podle návrhu Evropské komise by se nový poplatek vztahoval na zhruba 4,6 miliardy zásilek ročně, které jsou zasílány přímo koncovým zákazníkům. V případě, že by zásilky směřovaly do skladů na území Unie, sazba by činila pouze 0,50 eura za balík. Rozdíl má motivovat prodejce k využívání centrálních skladů, kde je kontrola jednodušší a efektivnější.
Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič před Evropským parlamentem uvedl, že cílem není zavádět novou daň, ale kompenzovat náklady vzniklé celní správě. Tyto náklady souvisejí především s enormním počtem zásilek, které přetěžují celníky a komplikují efektivní dohled nad bezpečností a kvalitou zboží.
Velká část zboží mířícího do EU z Číny je osvobozena od celních poplatků díky pravidlu „de minimis“, které se vztahuje na zásilky v hodnotě do 150 eur. Toto pravidlo umožňuje levným e-shopům obejít systém DPH i celní kontroly, což podle mnoha kritiků narušuje férovou soutěž na evropském trhu.
Anna Cavazzini, předsedkyně parlamentního výboru pro vnitřní trh, podporuje návrh s tím, že nový režim přinese větší kontrolu a přiměje platformy přesunout zásilky do evropských skladů. „Celním orgánům je mnohem snazší kontrolovat vzorky ze skladových dodávek než jednotlivé zásilky,“ vysvětlila.
Brusel v návrhu rovněž počítá s tím, že zruší vlastní osvobození od cla pro zásilky pod 150 eur. Tento krok přiměje internetové platformy, aby se registrovaly k výběru DPH, čímž se poprvé stanou oficiálními dovozci se všemi povinnostmi a odpovědností za kvalitu prodávaného zboží.
Evropská iniciativa navazuje na obdobná opatření v USA, kde se prezident Donald Trump pokusil omezit dovoz levného zboží z Číny zrušením režimu „de minimis“. Tento pokus sice v únoru selhal kvůli nedostatku kapacit na kontrolu zásilek, ale v květnu Trump znovu zavedl snížení cel a zrušení de minimis, čímž posílil tlak na přímá obchodní jednání s Čínou.
V Evropě se nově zaváděný poplatek stává součástí širší celní reformy, jejímž cílem je zlepšit koordinaci mezi členskými státy a zvýšit transparentnost pohybu zboží na jednotném trhu. EU zároveň hledá nové zdroje příjmů pro financování rozpočtu bez nutnosti navyšovat příspěvky jednotlivých států. Jedním z motivů je také splácení 800miliardového fondu obnovy po pandemii covidu, který je částečně financován společným evropským dluhem.
Podle zdrojů z prostředí Evropské komise se výnosy z poplatků sice nebudou pohybovat v miliardových částkách, ale „každé euro se počítá“ a tento krok ukazuje, že Unie aktivně řeší aktuální problémy spojené s vývojem digitálního obchodu.
Přes 90 % dotčených balíků pochází z Číny a míří zejména do logistických uzlů v Nizozemsku a Belgii. To klade obrovské nároky na infrastrukturu a pracovní sílu celních úřadů. Komise upozorňuje i na zvyšující se počet nebezpečných a nevyhovujících výrobků, které do EU pronikají právě díky nedostatečné kontrole jednotlivých zásilek.
Platformy Temu a Shein, které patří mezi největší „hráče“ v segmentu levného online prodeje, na žádosti o komentář nereagovaly. Je však zřejmé, že jejich byznys model postavený na přímých malých zásilkách bude muset projít výraznou změnou.
Očekává se, že některé platformy se přizpůsobí přesunem zásob do evropských skladů, jiné budou muset zvyšovat ceny, aby kompenzovaly nové náklady. Pro evropské spotřebitele to znamená, že levné zboží z Číny může zdražit, a to nejen kvůli novému poplatku, ale také kvůli nutnosti platit DPH a případně i clo.
Всички проблеми са в главата. Събитията ни помагат да си ги припомним. Например, слуховете за назначаването на Кевин Хасет като председател на Федералния резерв и представянето на британския бюджетен проект напомниха на финансовите пазари за сериозните фискални затруднения, пред които са изправени Съединените щати. Това беше достатъчно за "биковете" в XAU/USD да се опитат да възстановят възходящия тренд.
Златото се покачва за четвърти пореден месец. Пет от последните шест месеца, включително ноември, завършиха в зелена зона за ценния метал. То се насочва към най-добрия годишен резултат от 1979 г. насам, благодарение на притока на капитали в ETF, търсенето на кюлчета от централните банки, геополитическите фактори и очакванията за намаляване на лихвения процент от Федералния резерв. Фискалните проблеми на САЩ изпъкват като особено значими.
Големият и красив данъчен законопроект на Доналд Тръмп може да увеличи държавния дълг до 129% от БВП до 2034 г. Съединените щати вече плащат огромни суми за лихви по обслужването на този дълг, достигайки 17% от бюджета, повече от разходите за отбрана. Разходите за обслужване на дълга са изключително чувствителни към лихвените проценти. Не е изненадващо, че Белият дом настоява Фед агресивно да ги намали.
За да постигне това, Тръмп променя състава на FOMC. Той успя да прокара там Стивън Миран, който гласува за намаляване на разходите за дълг с 50 базисни пункта на всяко заседание на Комитета. Друг от хората на президента най-вероятно ще бъде Кевин Хасет. Той ще заеме позицията на председател на Фед, а ръководителите на централните банки обикновено получават това, което искат.
Тръмп прилага принципа "разделяй и владей". Мина много време, откакто сме виждали FOMC толкова разделен, както е сега. "Гълъбите" се стремят към разхлабване на паричната политика на фона на замразяващ пазар на труда, докато "ястребите" са загрижени за инфлацията.
В същото време очакванията за "гълъбов" завой в мисленето на Федералния резерв могат да ускорят инфлационните очаквания и да повишат доходността на държавните облигации. Всичко това ще се случи в средносрочен план. Засега както лихвените проценти по дълга, така и щатският долар спадат. В резултат на това има попътен вятър за златото, което благородният метал активно използва.
Освен това, разговорите между американски представители в Москва завършиха без резултати. Планът за мир, коригиран от Европа и Украйна, не привлече Русия. Геополитическият риск не е изчезнал и това обстоятелство продължава да подкрепя „биковете” в XAU/USD. Ако мирът се доближи, търсенето на златни резерви от страна на централните банки може значително да намалее, което би имало отрицателно въздействие върху златото.
Технически, на дневната графика на благородния метал, котировките са излезли от триъгълника, което позволява откриването на дълги позиции при пробив над $4180 за унция. Нов връх, след „pin bar” около $4233, ще създаде възможност за увеличаване на позициите. Обратно, спадът на златото под $4160 ще бъде причина за продажба.
БЪРЗИ ЛИНКОВЕ
Свържете се с нас 
